Zápisek číslo 123, ergo čtyři měsíce pravidelného denního psaní. Nakonec to šlo líp než jsem čekal. Ještě dvakrát totéž, a budeme mít rok! 🙂
[Pokračování textu]
Tuhle jsem tu psal o restartu kariéry, a včera jsem při diskusi se Štěpánem Bechynským přišel na to, co by byl ten „dream job“. Představte si pracovní pozici toho chlápka, co sedí ve Sparkfun, u Adafruit, v Seeedstudiu, dostane do ruky ten nový modul a má vymyslet nějaké zajímavé zapojení, nějaký kůl...
[Pokračování textu]
Řekněme si to na rovinu: Největší radost mi v posledních dnech dělá Retročip, ASM80 a věci spojené s elektronikou. Navíc jsem se shodou okolností dostal i na Hackaday. Bránil jsem se, že rozhovor dávat nechci, že moje mluvená angličtina je strašná, ale Brian povídá: „No a co?!“
[Pokračování textu]
Za ta léta na internetech jsem narazil na spoustu roztodivných trollů a mamlasoidů. Dneska bych rád z té amorfní hmoty vytáhl jeden typ, a to jsou lidé, co pohrdají vašimi starostmi.
[Pokračování textu]
Znáte XKCD? Pokud se pohybujete na internetu v té geekovštější části, tak určitě ano. Možná neznáte ten název, ale jsou vám povědomé tyhle figurky:
[Pokračování textu]
Máme teď web plný příkladů toho, jak lidi vstali a změnili svou kariéru ze dne na den, přestali být novináři a začali vařit pivo, nebo přestali být novináři a založili si restauraci, nebo přestali být novináři a založili si hipsterskou pekárnu v Karlíně. Přemýšlím, kam bych změnil svou kariéru…
[Pokračování textu]
Ach, ta dnešní mládež, nepouštějí starší sednout! To byl klasický stesk za dob mého mládí, a tak jsme v autobuse všichni stáli, když byl na obzoru kdokoli starší třiceti let.
[Pokračování textu]
Člověk čte zprávy z Íránu o náboženské policii a jeho liberální ateistické já se bouří: Tyjo, taková hovadina, proč je lidi poslouchají? Kdo má sakra právo rozhodovat o tom, jak mám chodit oblíkaný a dělat z toho povyk? Co mi je do toho, co nějaký pouštní sodomita před staletími řekl...
[Pokračování textu]
V sekulární a plebejské zemi jsou státní svátky pro většinu populace jen dny volna a tím, kdo „připomíná“, jsou média. Teda po pravdě mám docela dojem, že nejen připomínají, ale že jsou taky jediná, koho svátky zajímají.
[Pokračování textu]
Když jsem v práci, obklopen kolegy o patnáct, dvacet let mladšími, vyprávěl historky z konce 80. let nebo z 90. let, pobaveně se otočili a povídali: „Vyprávěj, dědečku, jaké to bylo v minulém století!“
[Pokračování textu]
Produktivní je něco jako aktivní. Obě jsou původně pozitivní slova, které potkal strašný osud: obě si vzali do úst nejrůznější inspirátoři a poradci zlepšování osobnosti a rozežvanili je ad nauseam. O aktivitách a aktivním čemkoli jsem se už rozepsal, teď tedy ta produktivita.
[Pokračování textu]
Když jsem vedl Zdroják, setkával jsem se pravidelně se čtenáři, které jsem si pracovně označoval „Binární mozky“. Pro ně plně platilo, že je buď A, nebo NON A a nic mezi tím. A pokud něco není bílé, tak to je zákonitě černé. Neexistovalo pro ně nic jako „vhodnost pro daný...
[Pokračování textu]