Rozum

Na Forbesu, tom českém, se mi líbí především jedna věc: Že ukazuje, že to jde. Že nabízí jiný pohled než na spálenou, vytunelovanou zemi, prolezlou mafiema, kmotrama a agentama. Že se zaměřuje na věci, místa a lidi, kteří ukazují, že to jde. Že to tady není tak beznadějné, jak si pohodlně namlouváme.

Bavili jsme se nějak o koncepci. Jak odlišit radostné juchání sluníčkářů od toho gruntovního zdaru, zkoušeli jsme najít vhodnou definici toho „receptu na úspěch“, a mně najednou osvítilo a povídám:

– „Sedlák a kupec“

– „Cože, tyvole?“

– „Nojo. Selskej rozum, kupecký počty…“

Jako že nevymejšlím nesmysly, nedělám věci jen proto, že je dělají někde jinde, ale zamyslím se. Dům stavím od základů, když chci sklidit, tak vím, že musím zasít, postarat se, nedělám účty bez hostinského, když mám sto peněz a padesát musím vydat, tak mi padesát zbyde a víc neutrácím, když letos zaplatím sto a příští rok zaplatím sto a pět let budu splácet, tak zaplatím pět set, to znamená, že když s tím vydělám 400, tak jsem prodělal…

Vždyť je to úplně samozřejmý!

– „No počkej,“ povídá Petr Šimůnek. „To je vlastně vono! Zní to úplně banálně, ale je to tam: Musíš počítat, musíš rozvažovat, musíš pracovat, používat selskej rozum a aspoň ty kupecký počty, za tolik koupím, za tolik prodám…“

Jo, nějaký štěstí taky, možná i nějaký risk, ale hlavně ten selskej rozum, co stojí nohama na zemi, a kupecký počty… I když budete dělat kosmický technologie budoucnosti, tak základ úspěchu je v tom, že si spočítáte, co vám to vynese, a nečůráte výš, než si můžete dovolit.