Zapomínání má několik fází.

V té první zapomínáte.

V té druhé si uvědomujete, že zapomínáte.

V té třetí zapomenete, že zapomínáte.

Pro kontext: Fáze II proběhla někdy kolem roku 2008. „(…) ptají se nás, s kým jsme obědvali před šesti lety. To si pochopitelně není možné pamatovat. Lze to jen předstírat. Těm, kteří tvrdí, že si to pamatují, blahopřeji. Já sám sebe navíc považuji za částečného sklerotika.“

Nebo je to holt tak, že některé věci si pamatujete, třeba články z Přítomnosti, co jste viděli před třiceti lety, a jiné věci, třeba to, když vám někdo podstrčí kufřík plný nesmyslných obvinění, nebo kdo plánoval diskreditaci Buzkové, jestli jste obědvali s Rychetským a Čunkem, kdo vám řekl, že je v Praze muslimský terorista nebo že jste byl soudem pravomocně odsouzen za lhaní a musel jste se omluvit novináři, to zase rádi zapomenete.


A nyní něco zcela jiného: V pátek uplynul rok od legendárního předvedení deathmetalové skladby „Plán na vraždu“… Další vystoupení zatím frontman neplánuje.