Budu trochu osobní a vážný, jo?

Tuhle na mne vyskočila tahle zpráva a já si něco uvědomil.

Máločeho se v běžném životě bojím. Dokonce ani většiny nemocí ne.

Nebojím se nemocí, na které můžu zemřít. Poznal jsem je a nemám z nich strach. Nebojím se stáří. Ale bojím se, opravdu moc, nemocí, které způsobí, že si nebudu uvědomovat, kdo jsem, kde jsem, kdo jsou lidi okolo mne, a kdy si v lucidním okamžiku uvědomím, že už se to nikdy nezlepší.