Umím spoustu věcí – a nevadí mi to.

Spoustu věcí, dokonce ještě víc, neumím, a taky mi to nevadí. Občas to sice někoho překvapí, ale je to tak. Například neumím kódovat weby nebo napsat ShellSort nebo psát makra pro Excel nebo udělat hromadnou poštu v Outlooku, nebo napsat cokoli v Javě, nainstalovat aplikaci pro Maca nebo pájet BGA.

Ale je pár věcí, které neumím, a hodně mi to vadí. Například teď mě dohnala jedna: neumím efektivně odpočívat.

Ne, to není zakuklená sebechvála mimoděk („hele, furt pracuju, jsem děsně výkonný, lol vy nuly“). Tohle je věc, která mi spíš ve výkonu překáží a vede postupem času k rostoucímu stresu, nervozitě, psychickému vyčerpání a dalším škaredostem.

Problém je, že ty obvious metody („Tak jdi do přírody, hele, vypni…“) na mne dlouhodobě nefungují (ověřeno za vás) a mají opačný účinek. Zatímco vy se kocháte krásným výhledem na krajinu či tak něco, protože vás to baví a uklidňuje, tak mě to irituje a znervózňuje, roste ve mně neklid a čím víc se snažím ten neklid „překonat“ a „zklidnit“, tím horší to je. Říkat mi „vypni, nepřemejšlej“ je asi jako říkat člověku v depresi „dívej se na to pozitivně, zase bude líp“ nebo člověku s horečkou „neměj horečku“. Fyzická únava ani alkohol nefungují, obojí mě excituje.

Nechci od nikoho poradit (člověk, který tím netrpí, nedokáže nabídnout validní radu), nechci si ani stěžovat. Jen chci lidi, kteří mají podobný problém, ujistit, že v tom nejsou sami.