Tak prý bude zase válka. Západ proti Rusku, Rusko proti Západu… U nás už se haraší zbraněma a za chvíli bude čas odjet na frontu. Čistě obrazně, protože fronta v tom klasickém slova smyslu asi nebude, ale můžeme si ji představit.

Někteří pojedou na západní stranu fronty, protože se v tomhle sporu postaví na stranu západu. Jiní si spakují tornu a esšálek a pojedou na východní stranu fronty, protože už stojí na straně Ruska. Záleží na tom, co vnímáte jako největší zlo. No a zbytek prohlásí, že on se na žádnou stranu stavět nehodlá, že Rusko je nedemokratické, ale aby proti němu pomáhal hamburgrožroutům ze sí aj ej, to ať to radši celé padne (a obráceně), takže zůstanou doma. Právě přes ně půjde ta fronta…

No a pak válka skončí a všichni se zase vrátí zpátky, i když na sebe ještě tuhle stříleli přes hlavy umírněných. A zase spolu budou muset žít, vedle sebe, v jedné zemi, v jednom městě, ve stejném domě. Co jsme si, to jsme si… Jediné, co zůstane, je hluboká vnitřní nenávist k těm, co pomáhali druhé straně. Příkop vykopaný tak hluboko, jak to jen jde. Jo, bude fajn, když se budeme aspoň zdravit, ale pro začátek bude stačit, když po sobě nebudeme na potkání plivat.

Tohle je velká jizva po každé válce, na dvě generace minimálně.

A platí to i pro válku studenou.