V tichu ranního bytu jsem si uvědomil, že tu něco tiká, což mi připomnělo, že mám na zdi hodiny. A v té samé místnosti mám ještě troubu, která ukazuje čas, když nepeče, a mikrovlnku, která taky ukazuje čas. A vedle mám meteostanici, která taky z nudy ukazuje čas. Na počítači mám taky čas. Změna času na letní je takové tour de hodiny. Jsem obklopen časem na místech, kde ho moc nepotřebuju znát.
Zároveň je jedno místo, kde čas není, i když by mohl být pro mnohé užitečný. Ptáte se kde? Ve vozech metra, na takovém tom panelu, kde se píše „Příští stanice – Smíchovské nádraží“. Tam by mohl cyklicky skočit čas, protože zrovna tam by se hodil lidem, co jedou někam, odkud mají v tolik a tolik odjezd, nebo tam mají v tolik a tolik být.
Díky za skvělý tip a päťstokorunáčku za „nápad lepší než komunikační vůz v metru“ můžete zaslat na známou adresu…