Strážci

Před pár lety se takhle dva bavili o mně:

• „Stěhuje se do Prahy…“, zvěstoval jeden novinky.
• „Nojo,“ na to druhý kysele. „Míří vysoko. Ale jak se říká: Do Prahy rychle, z Prahy ještě rychleji!„

Občas si na to vzpomenu. Na tu dojemnou péči, kterou mají o můj osud, na starostlivost, kterou věnují tomu, abych si o sobě náhodou moc nemyslel, na tichou dozorovou službu, která čeká na chvíli, kdy padnu na kolena a s hanbou, co s hanbou – s pláčem se přišourám zpět na rodnou hroudu, aby mi mohli říct: Tak vidíš, my to říkali!

Je milé, když si ještě někde myslí, že odejít do Prahy je něco jako jít zkoušet štěstí v Hollywoodu…