K poměřování elektronických pindíků není vhodnější služba než Klout.
On totiž neměří jen followery, protože to jsou dost často nějací nýmandští spammeři, ale měří, jaký „dopad“ vaše psaní má, jaký vliv máte a na jaká témata. Cha!
Za dob bloggerského mládí to byl TopList. Na socsítích právě Klout. Když jsme se v New Yorku potkali s Milošem Čermákem, tak jsme se chvíli bavili na téma „kdo že je vyšší“, a pak Miloš povídá: „A co Klout?“ – „69,“ povídám tehdy, „a ty? Nějakých 72, ne?“ – Miloš blýskl očima: „No dovol? 72? Já mám 74!“
Skvělé téma k hovoru, když už jste probrali i počasí. Hm. A další využití?
No, můžete se dozvědět, jak jste na tom v rámci ČR.
(Josef Šlerka tuhle službu vyvinul, čímž se vysvětluje jeho umístění v žebříčku…) 😉
No a do třetice všeho – můžete se o to opřít, až vás někdo osloví s nabídkou „zaplatím za umístění reklamy… za reklamní tweet…“ Tak mu řeknete, že OK, že Honza Tichý chce milion, Tomáš Krause 750 Kč (protože má tisíc followerů – teda v době, kdy to psal, tak měl tisíc), ale že vy jste realisti, tak vzhledem ke svému vlivu a počtu followerů a dalším faktorům to za realistických pětadvacet uděláte.
Což ale neznamená, že na to někdo přistoupí, že… Prý „je vidět, že máte smysl pro humor“. To mám, ale taky mám svou cenu. Já nepotřebuju psát o ready made firmách, to vy chcete, aby si o tom přečetla moje několikatisícová sociální bublina. A tak, humory stranou, vidíte co dostanete, a buď chcete, nebo račte na Pay4t.cz, kde seženete padesát lidí se sto followery po třiceti kačkách, gudlak, a já rád zůstanu u svého psaní zadarmo.
Jako sorry, ale jak píše Honza: udělat ze sebe tajtrlíka holt něco stojí!