Soudruh lihovarník Žufánek dal včera do prodeje letošní várku sběratelského ginu OMFG. Jestli to stihnete, kupte, určitě nebudete litovat, a pokud bude vyprodáno, tak aspoň ten běžný OMG. Ale něco vám k tomu chci říct.
Asi nejčastější způsob úpravy ginu je smíchání s tonicem*). Když nám Martin Žufánek dával na cestu svůj OMG, přidal k tomu vzorky různých toniců. Statečně jsem z nich na dovolené míchal, a shodli jsme se, že nám nejvíc chutná kombinace s Fever Tree Tonicem. Ještě o trošku víc než s Thomasem Henrym a Fentiman’s Tonicem. Vzorky brzo došly, ale chuť ne, a tak jsme vyrazili do obchodu a koupili takový ten Běžný Tonic Schweppes a míchali s ním.
Pít se to dalo – ale to je tak to nejlepší, co se o tom dá říct.
Takže bych vám rád nakladl na srdce, abyste dobrý gin míchali jen s dobrým tonicem, který podtrhne osobitost, a nekazili ho „hořkou vodou“. Zkuste si sami a uvidíte, že mám pravdu a že se to vyplatí. Děkuju.
*) Viz Stopařův průvodce po Galaxii: Je zvláštní, a nikdo netuší, jakou důležitost tomuto faktu vlastně připisovat, že přibližně pětaosmdesát procent známých světů v Galaxii, ať primitivních či vysoce vyvinutých, vynalezlo drink zvaný džynnan tonnyx, případně gee-N-N-T-N-ix, jinond-o-nicks, džinendtoniks, nebo kteroukoliv z tisíce variací na dané fonetické téma. Drink ovšem není vždycky stejný – prakticky jde o rozsáhlou škálu nápojů od sivolvského “činanto/mnigs”, což je v podstatě obyčejná voda, která se podává ohřátá o maličko víc než na pokojovou teplotu, až po gagrakacký “tzjin-anthony-ks”, schopný zabít krávu na sto kroků. Kromě stejně znějícího jména však mají jedno společné. Byly vynalezeny a pojmenovány dříve než dotyčné světy navázaly kontakt s jinými civilizacemi.
Jaký závěr vyvodit? Naprosto izolovaný fakt trčí mimo všechny souvislosti. Řečeno terminologií strukturální lingvistiky, je prostě mimo křivku grafu. Staří strukturální lingvisté se pravidelně rozvzteklí, když o tom mladí strukturální lingvisté začnou. Mladí strukturální lingvisté, plni nadšení, ponocují do pozdních hodin a domnívají se, že jsou blízko něčemu hlubokému a významnému. Až se z nich nakonec předčasně stanou staří strukturální lingvisté, co se vždycky rozvzteklí na ty mladé. Strukturální lingvistika je totiž strašlivě rozhádaný, a hluboce nešťastný obor, takže většina těch, kteří ji provozují, často tráví noci utápěním problémů v nápoji zvaném Ouis-giend-zóda.