Jidáš

Jednu výhodu doba mého mládí měla.

Blbí jsme byli úplně stejně jako dnešní maturanti. Ale naše stížnosti, jak jsou ty votázky těžký a proč kurva musím znát Ruchovce a Lumírovce, když je nikdy v životě nebudu potřebovat (je mi 42 let a stále čekám na tu situaci, kdy zařvu Ha! Kdybych si pamatoval Ruchovce, jak by se mi to teď hodilo?!) se dostaly tak nanejvýš k rodičům a kamarádům, ne po celé republice, aby z nás měl kdekdo prdel.

Ne, nebylo to tím, že jsme byli takoví či makoví, jen jsme neměli internet, to je celé, takže naše veselé hlaholení „No a co, že to nevíme, zato víme spoustu jiných věcí, co zase nevíte vy!“ narazilo záhy na radikální „Vy nevíte ani že pes je hovado!“