Stüdno

Je mi stydno.

Nemělo by být, já vím, ale byl jsem vychováván v tom, že prezidentskému úřadu přísluší důstojnost. I když tam seděl Husák.

Ve chvíli, kdy senilní alkoholik, který zrovna zastává funkci prezidenta, pomluví mrtvého novináře, pak zaúkoluje mluvčího, aby pro tu pomluvu našel důkazy s tím, že se možná omluví, pokud „se prokáže, že to nenapsal, ale to se neprokáže, protože jsem to četl“, a výsledkem je to, že po čtvrt roce mluvčí (samozřejmě) nenajde nic, prezident se (samozřejmě) neomluví a celé to flikují tím, že aspoň vytáhnou jako že sporné články s pokřikem „Helejte, sice nenapsal to o Hitlerovi gentlemanovi, ale omlouvat se nebudeme, protože napsal tohle, a to je taky morálně pochybené“ a vydají to na oficiálním webu kanceláře prezidenta republiky zrovna na výročí páně novinářova úmrtí, tak je důstojnost tak akorát komické slůvko, kterým si celý ten ánsámbl vytírá řiť.

A lže dál a dál, třeba s maturitní otázkou o bytech Boženy Němcové… Kmoniček to urovnává, Ovčáček to rozdmýchává a já budu asi blejt, velebnosti…

Jak nekřičím, tak tady musím: **PŘESTAŇTE V TOM HAMTAT A OMLUVTE SE, TOHLE JE DÁVNO ZA HRANOU NEVKUSNÉHO!
**

PS: Pokud máte Chrome, můžete použít toto.