Kontroverzál

Osud nebo jiný troll tomu chtěl a já se za poslední cca měsíc setkal, alespoň virtuálně, s kusem svého fanklubu. Chlápci, kterým jsem kdysi šlápnul na kuří oko, především tím, že jsem a že nemlčím.

Jeden spustil: „Aha, to jste vy?! Vy jste mě docela hnusně hejtoval!“ Ale notak. Napsal jsem, že píšete kraviny. „Ne, hnusně jste se do mne pustil…“ Naštěstí musel jít na další část konference a já šel pryč, takže už to nepokračovalo. Nojo, no… Když on chce být kontroverzní, a tak píše uměle vyhrocené články konfrontačním stylem „… a kdo se mnou nesouhlasí, ten tomu nerozumí a ať radši mlčí“. Jo, zareagoval jsem na to nějak mimochodem, kdo si chcete počíst, tak zde. Před nedávnem vydal další „ostrý konfrontačně laděný jednoznačný článek“, ale ten mi za reakci ani nestál.

Tuhle zase přede mnou někdo zmínil člověka, jehož neschopnost poslat tiskovou zprávu svého času pobavila několik desítek lidí v čele s Živě. Stál a furt dokola dupal nožičkou, že nikomu nic nepošle, protože média jsou líné prdele, páč kdyby nebyly, tak by o jeho službě, kterou tolik let provozuje, nadšeně psaly, a místo toho píšou o Google… Napsal jsem o tom takový komentář – ani ne tak o něm, jako spíš o stavu věcí, počtěte si. Každopádně pro něj jsem nějak od té doby taky neoblíbený, po kratším googlení najdete, že mě nazval slovy „ubožák a sebestředný hnusák“ (dokonce si prý myslel, že větší ubožák et hnusák není). Nojo. Prý jestli by mi nevadilo s ním spolupracovat. Vadilo, ale doufám, že jemu víc.

Miluju tyhle pány, co chtějí být kontroverzní a razantně vstoupit do veřejného prostoru s nějakým stejtmentem, a poměrně slabý odpor je rozvibruje až k takovému pohnutí. Co k tomu dodat? Snad jen, že buď kontroverzní jsi, anebo se snažíš. Ale je v tom sakra velkej rozdíl. Asi jako mezi „být známý“ a „snažit se být známý“. Angličtina pro to má slovíčko wannabe. Tak – na vaše další kontroverzní prohlášení!