Potřebuju (zase) poradit, bo už jsem jako ten Ovčáček…

Aktualizace: Díky pánům Goldmannovi, Javorkovi a Dvořákovi se mi podařilo všechny knihy identifikovat. Moc vám děkuji!

Když jsem byl školák, tedy řekněme tak kolem roku 1985, tak jsem chodil do knihovny v městě N., kde v prvním patře bylo oddělení pro děti a mládež. A tam takhle v levé části v regálu nahoře (!) byly knížky o fyzice, chemii a elektronice. Tam jsem našel třeba Papírového elektrikáře a Šolima s tranzistory, nebo Elektřinu kolem nás, a nebo taky ty Záhadné zbraně, co hrozí… Ale taky tam bylo pár knih, které bych si teď, na sklonku… ehm… na sklonku mládí rád přečetl zase, ale naprosto netuším, jak se jmenovaly ani kdo je napsal. Ale říkám si, že mé bystré čtenářstvo ví, odpoví, poradí, pomůže…

První kniha byla taková zelená a psalo se v ní o tom, jak sestrojit z tranzistorů hradla a z nich takové samočinné obvody… ale tu už jsem identifikoval, protože se její autor jmenoval Drozen, a to člověku utkvěje. Jmenuje se „Kybernetické modely“, to bych měl.

Druhá kniha měla takový podlouhlý formát, tvrdší desky, a byla, tuším, modro-bílá. Velmi podobné téma, taky tam pomocí tranzistorů sestavovali blikače a různé další věci. Ale nepamatuju se na nic víc. Update: @mjavorek si ji pamatuje, jmenuje se „Zábavná elektronika“. Díky

Třetí kniha byla taková modelářská. Modelovaly se tam na začátku turbíny, „perpetuum mobile“ ze zkumavek naplněných vodou a slepených mezi dvě gramodesky, pak vodní kolo, a pak tam byl taky parní stroj. Celé to bylo jako návod, kde autor předpokládal, že čtenář – dvanáctiletý kluk vládne klempířskou a truhlářskou dílničkou, takže ukazoval, jak si správně sletovat válec pro parní stroj a jak pod ním pevným lihem zatopit… Jmenuje se „A přece se točí“ a navedl mě na ni Pavel Dvořák. Díky.

Čtvrtá kniha obsahovala příběhy vědy, techniky a vynálezců. Pamatuju si srdceryvný příběh o chlapci, co v Anglii obsluhoval Newcomenův atmosférický parní stroj, a přišel na to, že když k pístu přiváže provázek, tak to v určité chvíli škubne s kohoutkem tak, že páru zase začne vypouštět, a tak to nemusel hlídat a měl čas na vymýšlení dalších zlepšováků. Vždycky tam byl takovýhle beletristický příběh, pak popis toho stroje… Kromě parního tam třeba bylo o spalovacích motorech (a scénka o tom, jak  se Rudolf Diesel prochází po palubě parníku, a pak náhle skáče…), nebo o tom, jak se plaví ta loď a jak v noci kladou kabel, ten se trhá… Oj. Anebo příběh o jaderné bombě, tam si pamatuju zase historky, jak „tomu bombardování velel nějaký generál Graves“ a taky o chlapíkovi, co předváděl řetězovou reakci pomocí dvou polokoulí z plutonia, a vždycky je k sobě tak jako přistrkoval šroubovákem, GM počítač cvakal, novináři dělali Ách, ale pak jednou to k sobě nějak přiskočilo víc, a on zachoval duchapřítomnost, vlastníma rukama od sebe ty polokoule odtrhl a pak umřel… Update: Pravděpodobně jde o knihu „Nikdo nejde sám“, děkuji Jakubu Goldmannovi za správný tip!

Nevíte, co to bylo za knihy, nečetli jste je někdo taky?