Čtu teď nějak hodně příběhy o Rusku. Teda… vlastně čtu Souostroví Gulag a Ivana Děnisoviče a takzvané „lotyšské vtipy“ a silně vnímám onen zvláštní melancholický pocit, tak ruský jako vodka a mráz… Intenzivní pocit, že jsem svědkem naprosté neúcty k životu, včetně vlastního, a totálního poddání se tomu stavu. A je jedno, jestli to jsou naprosto absurdní historie o výsleších a Gulagu, nebo reportáže ze života současné ruské zlaté mládeže. Všude zní ta mollová melodie lidí, co sami sebou pohrdají s neuvěřitelnou hrdostí. A Daniil Charms tohle všechno dokáže vystihnout v několika větách.
Jednou se Orlov přejedl hrachovou kaší a umřel. Když se to dozvědel Krylov, umřel také. Spiridonov umřel sám od sebe. Spiridonova žena spadla z příborníku a také umřela. Spiridonovy děti se utopily v rybníce. Spiridonova babička se opila a zatoulala se. Michajlov se přestal česat a dostal vyrážku. Krylov nakreslil dámu s bičem v ruce a zešílel. Perechrestov dostal telegraficky čtyři sta rublů a začal se tak naparovat, až ho vyhodili z práce. Takoví dobří lidé a nedovedou se postavit na vlastní nohy.
—
Nějaká stařena se z nadměrné zvědavosti vyklonila z okna, vypadla a potloukla se. Z okna se vyklonila druhá stařena, začala se dívat dolů na tu potlučenou, ale z nadměrné zvědavosti se také příliš vyklonila, spadl a potloukla se. Potom vypadla třetí stařena, pak čtvrtá a pátá. Když vypadla šestá, přestalo mě to bavit a šel jsem na Malcevský trh, kde prý jednomu slepci darovali pletenou šálu.
—
Sotva kohout zakokrhal, Timofej se vyhoupl z okénka na střechu a vyděsil všechny, kdo šli právě kolem. Rolník Chariton se zastavil, zdvihl kámen a hodil ho po Timofejovi. Timofej zmizel. „Ten je ale mazanej!“ Zařvalo lidské stádo a někdo, snad Zubov, se ze všech sil rozběhl hlavou proti zdi. „Ach!“, vyjekla ženská s opuchlou tváří. Komarov ji poplácal po tváři a baba s jekotem zalezla pod vrata. Šel okolo Fetěljušin a poškleboval se. Přišel k němu Komarova a povídá: „Koukej, ty špekoune!“, a vrazil Fetěljušinovi jednu do břicha. Fetěljušin se opřel o zeď a začal dávit. Shora z okna plival Romaškin a snažil se trefit do Fetěljušina. Nedaleko odtud nosatá ženská řezala neckami své dítě. Mladá vypasená maminka hoblovala obličejem hezounké holčičky cihlovou zeď. Nějaký pejsek si zlomil tlapku a válel se po chodníku. Malé klouče se krmilo z plivátka jakýmsi svinstvem. Ke koloniálu se táhla dlouhá fronta na cukr. Ženské se hlasitě hádaly a šťouchaly do sebe košíky. Rolník Chariton se zpil denaturákem, postavil se před ženské s rozepnutými kalhotami a vedl sprosté řeči.
Tak takhle začal krásný letní den.