To slovo má dneska už snad jen negativní konotace.
Kdekoli někdo potřebuje něco zdejšího pohanět, dá k tomu přídavné jméno „české“. Popřípadě „typicky české“. Ale skoro nikdy to není něco pozitivního („typická česká pohostinnost“ nebo „česká schopnost improvizace“ nebo „zdravá česká skepse“). To je furt jen „typicky české vychcánkovství, české jednání, české zvyky, tahle čechistánská tradice, typicky české škudlení, typická česká xenofobie, typická česká zaprděnost“.
Zaprvé: Všechny tyhle vlastnosti tu jsou.
Zadruhé: Nejsou typicky české. Fakt ne.
Zatřetí: Těžko se komukoli, kdo to napíše, můžete divit…
Sami to znáte. Denně se s tím taky potkáváte.
Myslíte si, že popisujete stav… ale co když ho spoluvytváříte?