jsou u nás hrozné…

To je takové konstantní hekání napříč společností. Na čem jiném by se měli lidi shodnout než na tom, že chování číšníků a řemeslníků a dalších služeb je nic moc. A k tomu si hodíme národní flagelantství.

Helejte, na dovolených sleduju drobné situace všedního dne. Třeba jak se k vám chová právě ta obsluha v restauraci. Teď na té poslední se číšníci potkávali, kmitali po place, no prostě na jedničku. A někteří hosté to oceňovali tím, že na ně luskali, prstem ukázali („SEM DOLEJ!“), ani se na číšníka nepodívali, byl pro ně vzduch. Tyjo, chováme se tu k našim číšníkům vlastně hrozně slušně, na to, jak se někdy chovají oni…

Ale o tom jsem dneska nechtěl točit. Dneska chci trošku zarýpat do toho, že někomu připadá správné vyfakovat opruza. Jako že když se zákazník moc ptá a moc rýpe, tak je to prudič, a zaslouží si takové nějaké „hele, tak buď chcete, nebo ne, a jestli ne, tak běžte, nezaclánějte, beztak jste zavšivená socka, co u nás nic nenakoupí…“

Cože? No jako jo, zasloužil si to. Setřít debila, a jde se dělat byznys. A nějak to zaobalovat do těch korporátních zmrdispeaků, jako že mu děkujete za názor, no to fuj, takové lezení do prdele. Přece jste rovní lidé!

A tak jiní rovní fakují vás, protože pro každého někdo debil a každý někomu debilem. No a oba si pak stěžujete, jak se u nás neumí lidi k sobě chovat slušně.

Říká se, že kdo nevolí, nemá právo si stěžovat na politiku. Jak se to vezme. Ale stoprocentně bych podepsal, že komu připadá v pořádku ve firemní komunikaci „vyfakovat magora“, tak si nemá nejmenší právo stěžovat, jak se k němu chovají v restauraci, na úřadě, na silnici…