Vždycky po nějaké vraždě malého dítěte se zvedne vlna hlasů, která volá po zavedení trestu smrti.

Je to pochopitelné. Navíc díky sociálním sítím se mohou Spravedlivě Rozhořčení navzájem posilovat ve svém rozhořčení. Ale je na místě podotknout jednu věc: Trest smrti nefunguje tak, jak si Spravedlivě Rozhořčení představují. Je to jen a pouze pomsta na pachateli (v tom lepším případě). Žádného pachatele ale existence trestu smrti neodradí od spáchání podobného zločinu. Nebo si myslíte, že si někdo řekne: „Tak, kdyby mi hrozilo dvacet let, tak do té vraždy jdu, ale protože bych mohl dostat špagát, tak na to kašlu…“?

Ve skutečnosti to, co může pachatele odradit, je vědomí neodvratitelnosti trestu. Vědomí, že ho fakt chytí a potrestají. Pokud něco může pomoci, je to právě posílení tohoto vědomí: Uděláš – chytnou tě! (A platí to třeba i pro dopravní přestupky.)

U vražd je to trochu složitější, protože tam často vstupuje do hry afekt, psychopatické sklony, sexuální deviace… ale v zásadě platí: Jediné, co může odradit, je vědomí, že pachatel bude dopaden a potrestán. Sebedrakoničtější a spektakulární tresty nepomohou.