Zvláštní: jak mi roste životní úroveň, tak rostou i pochybnosti o tom, jestli je účelné mít vlastní auto.

Stačí se dostat za obzor toho, že auto mít musíte, protože prostě… protože! Pokud bydlíte někde v satelitu a dojíždíte denně autem, tak asi ano. Pokud denně vozíte děti na kroužky, tak asi taky. Ale pokud si jedete nanejvýš dvakrát do týdne nakoupit, navíc děláte doma nebo někde, kam se pohodlně dostanete MHD, dětí a psa nemaje?

Počítal jsem si operativní leasing. Překvapilo mě, kolik to auto měsíčně stojí (benzín nepočítám) – opravdu má pro mne takovou hodnotu? Opravdu by moje občasné ježdění (dvakrát týdně na nákup, šestkrát do roka delší cesta po ČR, dvakrát do Mnichova nebo Vídně) vydalo za tolik tisíc?

Po pravdě – nevydalo. Ano, je to pohodlné, sejít kdykoli do garáže a jet. Nebo neřešit, jak odvezu větší nákup. Ale nevyšel by carsharing a taxi levněji? Vypadá to, že ano. A vypadá to, že až tohle auto morálně doslouží, tak „nemít vlastní auto“ bude zase jedna z možností. I kdybych si na občasné delší cesty po ČR měl brát auta z půjčovny nebo carsharingu. Počítám 300.000 na auto, provozuju ho 6 let, mínus zbytková cena, plus povinné ručení, tedy nějakých 50 kKč ročně – to budu i s taxíkem a půjčovnou levnější, bych skoro řekl…

A ta věc s životní úrovní? Jo, to mě fakt zaráží. Lidi, co mají příjem mnohem menší a přitom jsou v podobné situaci berou mnohdy auto jako něco, co musí mít, bez debat. Na co? „No, my ho vlastně moc nepotřebujeme, ale to nejde, nemít auto…“ Co když to jde?

Taky znám pár vysloveně „z ruky do huby“ žijících, co to auto prostě musí mít, protože kdyby ho neměli, tak co by si o nich sousedi mysleli, že jsou nějaký holý prdele?

Vůbec často vídám korelaci mezi chudobou a dbaním na názor sousedů. Sorry, ale nikdo ještě nikdy nezbohatnul tím, že si kupoval statusové symboly.

Aktualizace: Kamil Okáč v diskusi shrnul důvody do čtyř bodů:

  1. Posedlost vlastnictvím
  2. Ignorování „neviditelných“ nákladů – s vlastním autem je spojeno nemálo nákladů, které „nejsou vidět“ nebo je vlastník snadno vytěsní z paměti.
  3. Pořídit si auto je zaběhnutý vzorec chování, který „funguje všem v okolí“, a ti všichni se přece nemohou mýlit! (plus nechuť zkoušet nové věci)
  4. Neochota/neschopnost posuzovat finanční efekty různých rozhodnutí v delším období.